S majitelkou známé děčínské Autoškoly Atlantik, Irenou Kerberovou, jsme pořídili tento rozhovor v téměř domáckém prostředí příjemné učebny autoškoly v Hudečkově ulici v Děčíně I. Jistě mnohé z vás, kteří jste - nebo se chcete stát - řidičem, zaujme naše povídání o začátcích této autoškoly, vlastní výuce, požadavcích na instruktory i úskalích v tomto oboru.
- Kdy jste zahájila svou pouť v roli instruktorky?
V této oblasti pracuji od roku 1980, tedy už dvaatřicet let.
- V té době příliš mnoho žen za volant neusedalo, tím méně v roli instruktorky. Jak se na Vás lidé dívali?
V mládí jsem strašně chtěla být strojvedoucí, a proto jsem vystudovala dopravní školu na Letné. Po zdárném ukončení studia jsem nastoupila do depa a tam poznala svého manžela. Strojvedoucí jsem se nestala, ale zato maminkou ano. A v době mé mateřské vyšel inzerát hledající na pár hodin účetní v autoškole. Tak jsem se k této práci dostala. Tamější pan ředitel mi k tomu nabídl práci výuky zdravotní přípravy u řidičů z povolání. V Brně jsem tehdy absolvovala kurs a šla vyučovat. První hodina byla hrozná. (smích) U řady mužů jsem se setkávala s povýšeným pohledem "co mě ženská může naučit?". Postupem času jsem se ale do téhle práce zamilovala. Dnes se řadím mezi ty šťastné lidi, kterým je povolání zároveň koníčkem.
- Jako instruktor se jistě musíte pravidelně vzdělávat.
Jistě, každý rok jezdím na ministerstvo dopravy, kde probíhá školení.
- Čím vším se ve své firmě zabýváte?
Školím, jezdím se studenty, dělám si i účetnictví, ale třeba také úklid... prostě všechno, co je třeba.
- Jak se vlastně autoškola vyvíjela?
Tehdejší a současná kvalita služeb se nedá srovnávat. Dříve se na autoškolu čekalo i rok, dnes ji máte i za šest týdnů. Nyní se řidičský průkaz řadí k základnímu vzdělání. Patřím do staré školy a výuku budoucích řidičů beru vážně a poctivě. Nemám ráda takové ty "rychlokvašky". Spokojený žák mi přivede další, a to je správná vizitka.
- Za dobu, co jste na trhu, už Vaší autoškolou prošly stovky žáků. Jistě máte i nějakou veselou příhodu.
Určitě, řadu. Naposledy mě pobavila dívčina, která mi vyřizovala vzkaz od své babičky, kterou jsem také učila řídit. (smích)
- Jak by měl správný kurs autoškoly vypadat?
Taková bible instruktorů autoškoly je, že své studenty by měl každý instruktor proškolit a skutečně všechno podstatné naučit. Každý adept by měl během výcviku najezdit 28 hodin, dostat výklad k zákonu o provozu na pozemních komunikacích, praktické údržbě, zásadám bezpečné jízdy, musí projít kursem zdravovědy atd. U mě to vše v maximálním rozsahu dostanou. Ale protože v oboru panuje velká konkurence, lidé se bohužel často dívají jen na cenu, jakou kurs stojí. Už moc nehledí na to, co za své peníze dostanou. Nedávno se ke mě přehlásily dívky, že neprošly u zkoušky. Když jsem je vzala do auta, neuměly couvat, parkovat ani se rozjíždět. Takoví "řidiči" by se neměli vůbec dostat na silnice. Pak ta doprava nemá vypadat, jak vypadá.
- Je tedy možné autoškolu během kursu měnit?
Je to možné. Každý žák autoškoly má možnost přestoupit do jiné a navázat tam, kde v předešlé skončil. Nikoho také nenutím jít ke zkouškám, když se na to necítí, nebo neměl z nějakých důvodů čas se připravit. Často lidé nevědí, že kurs můžete dělat i několik měsíců.
- Jsou ještě nějaké další služby, které můžete stávajícím i budoucím žákům nabídnout?
Mám tu ke koupi i k zapůjčení knihy, CD se zkušebními testy i službu profesionálního fotografa. Najdete u mě zdravé domácí prostředí, kde si žáci uvaří kávu, čaj, koupí si minerálku nebo limonádu. S každým žákem přistupuji k výuce individuálně. Já i kolegové se snažíme studentům vyjít maximálně vstříc. Spojila jsem se také s některými děčínskými podnikateli a navzájem svým zákazníkům nabízíme slevové kupóny. Zájemcům nabízím i dárkové poukazy s knihou zdarma - toho hojně využívají rodiče.
- Kolik kurs v současnosti stojí?
Je to různé, stejně jako kvalita výuky. U mě řidičák stojí 7 400 Kč, nabízím i možnost rozdělit kursovné do několika splátek.
- To je na dnešní dobu dost, že?
Není to málo, ale řidičák si děláte jednou za život, a pokud bude řidič dodržovat pravidla a ctít to, co jej naučím, má ho přece na celý život. Kdybych z ceny slevila, musela bych už zákonitě nějak šidit výuku. A to nechci!
- Školíte i řidiče z povolání?
Jistě, řidiči referentských vozidel jsou u mě také vítáni. Proškoluji strážníky městské policie, pracovníky Feroxu, ČEZu a mnoha dalších firem. Dojíždím také do Dětského domova v České Kamenici, kde si klienti mohou udělat řidičské oprávnění díky nadaci Terezy Maxové.
- Jak se jako odborník díváte na to, když kurs chtějí navštěvovat cizinci?
Neučím nikoho, kdo neumí česky. Když budete pracovat nebo studovat v cizině, také musíte znát tamní jazyk. Mám zásady, a ty neporuším. Pokud bych nějakého cizince vzala, musí mi doložit, že nemá řidičské oprávnění v jiné zemi. V minulosti si totiž takhle za své propadlé řidičáky dělali Němci u nás nové.
- V lednu má přijít další novela zákona o pozemních komunikacích. Jak se bude týkat nových adeptů o řidičské oprávnění?
Od 19. ledna bude novým absolventům skupiny B současně přiděleno i oprávnění k řízení malého motocyklu A1 do 125 ccm s podmínkou, že stroj bude automat. Nepřehledné je to, že řidiči to nebudou mít zapsané v dokladu, protože z toho nedělají zkoušky. Do roku 2000 platilo, že kdo získal řidičské oprávnění skupiny B, dostal rovnou oprávnění na malý motocykl do 50 ccm. Od roku 2000 do roku 2003 se ke skupině žádný motocykl nepřiděloval. Od roku 2003 mohou držitelé skupiny B řídit malý motocykl, čtyřkolky a tříkolky. Dále můžete se skupinou B řídit vozidla do 3,5 tuny, jako jsou traktory, dodávky, osobní vůz s přívěsným vozíkem do 750 kg, pracovní stroje, minibus pro osm lidí, kde je řidič devátý. Skupina B má velký rozsah, mnozí o tom ani nevědí a myslí si, že mohou řídit jen osobní auto. Já na to svoje adepty vždy upozorňuji. Další změnou, kterou vítám, je zvýšení věkové hranice řidičů pro silnější motocykly, a to až od 24 let.
- Měli by podle Vás řidiči - důchodci chodit na přezkoušení častěji?
Každopádně by měla být větší osvěta. Každý rok například vznikají spousty nových značek - u nás v Děčíně například značky na Tyršově mostě pro cyklisty. V minulosti jsem pořádala doškolení řidičů a pravdou je, že se mi hlásilo hodně řidičů v důchodovém věku. Chtěla jsem tuto službu ve spolupráci s dopravní policií připravit ve větším měřítku, ale zatím to nějak nevyšlo. Rozhodně souhlasím s tím, aby byly řidičské průkazy vydávány na zkušební dobu a teprve po dvou bezproblémových letech řidič dostal oprávnění trvalé .
- Poradíte i třeba kde zjistit stav svého bodového konta?
Určitě, ráda... ona je to další věc, kterou mnozí nevědí. Stav bodů zjistíte na magistrátu, kde si požádáte o výpis z karty řidiče. Dále to lze zjistit na místech se službou Czechpoint, např. na poštách. Řidiči také mohou jednou do roka docílit vrácení tří bodů, a to tak, že navštíví Školu bezpečné jízdy v České Lípě nebo Mostě.
- Jak mohou řidiči přijít o oprávnění kromě situace, kdy překročí povolený počet bodů za přestupky?
Například ze zdravotních důvodů, když lékař zjistí závažnou nemoc. Po roce si ale může zažádat o navrácení oprávnění s tím, že je nutno absolvovat přezkoušení. Během zkušebních jízd pak mohou uchazeči o oprávnění také propadnout. Kupříkladu proto, že cyklistu nepovažují za překážku na silnici, nezajistí od něho potřebný boční odstup a hlavně když při jeho předjetí nepoužijí směrovky. Dále když se před železničním přejezdem pohledem nepřesvědčí, že na něj lze bezpečně vjet. Třetím častým problémem je přechod pro chodce. Nelze například přejet přechod, když vozidlo v protisměru pouští chodce. Další, co mnoho řidičů neumí, je přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého. A pokud delší dobu nejezdíte, vypadnete z těchto běžných dopravních situací...
- Z mnoha stran slýcháme, že řidiči jsou agresivní a nedávají přednost chodcům. Pak zase, že chodci jsou neukáznění. Jak tuto problematiku vidíte vy?
Chodec nesmí vstupovat na vozovku ve třech případech - bezprostředně před vozidlo, to znamená bez rozhlédnutí, před vozidlo s právem přednosti v jízdě, zejména hasiče a záchranku, a tramvaj. Tu ale u nás ve městě vyloučíme. Zákon nemůže podrobně popsat všechny situace, které mohou nastat, provoz na silnici vyžaduje oboustrannou ohleduplnost. Té ale, zdá se, spíše ubývá...
Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám spoustu spokojených, dobře připravených a bezpečně jezdících absolventů.
Marie Nedvědová